300x300O tom, že přichází Industry 4.0 a zásadní změny výroby, strategií i podmínek na trhu práce, je slyšet z mnoha strana nepochybuje se o tom, že pro ekonomiku i firmy to bude znamenat zásadní změny, v tomto smyslu se dokonce mluví o inovační tsunami. Jaká je ale situace v České republice s ohledem na specifika její ekonomiky, co by měl dělat stát a jakou strategii volit firmy? Odpovědi na tyto otázky budou rozhodovat o budoucnosti hospodářství a zejména průmyslu

Co vlastně bude pro český průmysl digitální transformace znamenat? Podle člena představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Jiřího Holoubka pojetí svazu Průmysl 4.0 neznamená jen samotnou průmyslovou výrobu, ale i všechny etapy hodnotového řetězce, které jí předcházejí, stejně jako ty, které po ní následují. A to včetně souvisejících služeb, jejichž význam pro zaměstnanost se bude dramaticky zvyšovat. „Jsme přesvědčeni o tom, že průmysl v České republice bude zarámován Industry 4.0, internetem věcí, lidí a služeb, rozšířenou realitou ve firemních provozech, inteligentní senzorikou, pokročilou robotikou a kybernetikou, kustomizovanou hromadnou výrobou, umělou inteligencí schopnou samoučení. Nesmí však chybět i inteligence lidská společně s tradičním českým selským rozumem. I ten je totiž v Industry 4.0 velmi důležitý,“ uvedl pro AUTOMOTIVE ENGINEERING JOURNAL Jiří Holoubek.

Businessman hand touching screen with pictures of workers

Česká republika je pod tlakem technologických lídrů

Pro Českou republiku je zvlášť velkou výzvou Industry 4.0 vzhledem k tomu, že mezi evropskými státy máme největší podíl průmyslu na celkové ekonomice, tvoří více než 45 procent HDP, a kromě toho export skoro ze tří čtvrtin stojí na pouhých čtyřech segmentech – automobilovém, strojírenském, elektrotechnickém a elektronickém. Problémem ale je, že nejvyspělejšími technologiemi pro Industry 4.0 disponuje jen několik digitálních společností, pokud jde o malé a střední firmy, z nich pokročilé digitální technologie využívají jen asi dvě procenta. A to právě tyto firmy stojí v základech ekonomiky Evropské unie. „Česká republika je pod tlakem technologických lídrů, jako je Velká Británie, Finsko, Jižní Korea. Přitom česká vědecko-výzkumná a vývojová centra pracují výhradně pro zahraniční společnosti. V této oblasti nastává diktát globálních korporací, spousta inovativních projektů zůstává pod pokličkou,“ upozorňuje Jiří Holoubek. Malé a střední firmy přitom mají na rozdíl od nadnárodních společností nejkratší inovativní cyklus. U velkých firem ve vlastnictví finančních skupin podle Jiřího holoubka chybí snaha činit strategická rozhodnutí s perspektivou delší než sedm let. Zavádění Industry 4.0 tedy ve firmách brzdí potřeba okamžitého ekonomického efektu, vlastnictví firem finančních skupin, maximální důraz na cash flow a stav účtů na konci fiskálního období a malá snaha managementu činit strategická rozhodnutí s delší perspektivou. Naopak pozitivní motivací je očekávané zvýšení produktivity práce (některé studie slibují více než 30 %), současný deficit lidských zdrojů, tlak obchodních partnerů a také environmentální požadavky a zajištění ochrany a zdraví při práci.

 

Industry 4.0 a hlavní firemní strategie:

  • Postupný odklon od vertikálního hierarchického řízení průmyslové výroby a respektování veškerých vnějších vlivů s výrobou souvisejících
  • Zřízení horizontálně provázané digitální sítě dodavatelskoodběratelského hodnotového řetězce včetně servisu a služeb.
  • Integrace datových zdrojů v reálném čase do hodnototvorného modelu
  • Nasazování robotů schopných autonomního rozhodování a řízení.
  • Využívání kryptoměn jak k vnitřnímu zvyšování efektivity, tak k efektivnímu vnějšímu platebnímu styku
  • Zapojení prediktivních a následně preskriptivních analýz a možností umělé inteligence do řízení firmy

Industry 4.0neu

Vládní strategie se nedostatečně věnuje firmám

Česká vláda ohledně digitální agendy již přijala dokument „Iniciativa Průmysl 4.0“ a připravuje i svoje strategické materiály v oblastech dalších „Agend 4.0“, například Práce 4.0, Vzdělávání 4.0 a v brzké době se zřejmě můžeme dočkat například i Železnice, Maloobchod nebo Zemědělství 4.0. „Vládní strategie se však nedostatečně věnuje situaci ve firmách a očekávání podnikatelů. Na Svazu průmyslu a dopravy ČR se v této oblasti snažíme tento deficit zájmu napravit a vyvíjet aktivity určené ke zvyšování povědomí firem o tom, co koncept Průmysl 4.0 představuje, co jim nabízí a současně je i v těchto dalších aktivitách povzbuzovat, protože jsme přesvědčeni, že se jim vyplatí,“ říká Jiří Holoubek.

 

Právě proto je podle odborníků klíčová podpora nástupu Industry 4.0 ze strany českých institucí a státu. „Míra připravenosti českých firem na novou éru kyberneticko-fyzických systémů je stejně jako ve vyspělých zahraničních ekonomikách různá, nicméně v řadě oborů můžeme být dokonce evropskými lídry. Co nás však brzdí, je dosavadní neplnění programových priorit české vlády v podpoře digitální ekonomiky,“ zdůrazňuje Jiří Holoubek. „Jde například o zanedbaný rozvoj veřejných a neveřejných datových sítí nebo stanovení zodpovědné osoby či orgánu, který bude za digitální agendu a její koordinaci odpovídat,“ dodává. České firmy jsou v Evropě i ve světě velmi ceněné za vysokou flexibilitu a schopnost improvizace, to je ale zároveň může v budoucnu ohrožovat. Flexibilita, snaha a ochota vyhovět náročným a často se měnícím požadavkům odběratele jdou ruku v ruce s vysokými nároky na investice. To má za následek nižší marže a omezené zdroje pro další rozvoj, které Industry 4.0 vyžaduje.

 

Svaz průmyslu připravuje Platformu pro Průmysl 4.0

Pokud jde o Svaz průmyslu ČR, aktivně se schází a pracuje jeho Pracovní skupina pro implementaci Průmyslu 4.0 ve firmách, která se připravuje na založení otevřené Platformy pro Průmysl 4.0. Jedním z jejích prvních hmatatelných výstupů je pro firmy určený evaluační model pro hodnocení digitální zralosti, jehož prostřednictvím si mohou bezplatně a online vyzkoušet, jak jsou na tom s úrovní vnímání interního a externího digitálního prostředí a nakolik jsou tedy připraveny pro Průmysl 4.0. „Naším cílem je v blízké době prosadit tento hodnoticí model jako měřítko pro účely bonifikace projektů z evropských fondů apod. Podílíme se na řadě konkrétních vzdělávacích a informačních akcí pro podnikatele a firmy. Nedávno například v Praze proběhl Smart Business Festival, na kterém spolu poprvé seděli v jednom panelu zástupci pěti zemí a hledali ,pět rozdílů‘ mezi přístupem jejich vlád, ale zejména mezi situací ve firmách v Česku, na Slovensku, v Rakousku, Německu a USA. Snažíme se koncept Průmysl 4.0 představovat i oborům a odvětvím podnikání, ve kterých se zatím o něm příliš nemluví (jako je sklářství, slévárenství, obchod, farmacie, petrochemie a další). Na příští rok připravujeme sérii regionálních akcí s návštěvami v provozech českých firem, které mohou posloužit jako výborná ukázka toho, že i nás máme ty, kteří mají již nyní našlápnuto na světovou konkurenci,“ popisuje aktivitu Svazu průmyslu a dopravy Jiří Holoubek.

K citu, odpovědnosti a správnému vnímání konceptu Industry 4.0 je podle něj potřeba vychovávat nejen české firmy, ale i nastupující generaci studentů, proto svaz zajišťuje přednášky i mimo akreditované studijní programy specificky zaměřené na Průmysl 4.0, na školách od středních až po univerzity, doma i v blízkém zahraničí.

Open Core Interface Bosh

 

Industry 4.0 a co musíme překonat

  • Velmi omezené povědomí o zásadách a dopadech průmyslu 4.0 v průmyslové sféře a hlavně mimo ni Nepochopení kyber-fyzických systémů a s tím související potřebné interdisciplinarity jak ve vzdělávání i v pracovním procesu
  • Obavy ze změn v definování pracovních pozic – zveličovaný negativní dopad na trh práce
  • Neschopnost státu rozhodnout o prioritách orientovaných na digitální ekonomiku
  • Zanedbaný rozvoj veřejných a neveřejných datových sítí umožňujících plnohodnotnou komunikaci jak mezi firmami, tak i firmami a státní správou