Pavel Bělobrádek

Podle vicepremiéra české vlády Pavla Bělobrádka bude výrazný nástup digitalizace a robotizace znamenat pro naše podniky velký tlak, na druhou stranu je otevřenost ekonomiky také příležitostí a cílem musí být podpořit a motivovat podnikovou sféru. Šance Česka uspět je podle Bělobrádka ale velká, protože naší výhodou je vysoká vzdělanost obyvatel a dlouhá průmyslová tradice.

 

Je podle vás Česká republika připravena na nástup Průmyslu 4.0? Ozývají se hlasy, že by nám mohl "ujet vlak"?


Stojíme na prahu čtvrté průmyslové revoluce, která má razantní nástup a může mít velmi dynamický průběh. Všechny předchozí průmyslové revoluce s sebou přinesly dalekosáhlé, často neočekávané společenské změny, a myslím, že teď tomu nebude jinak. Ovšem předchozí průmyslové revoluce ovlivnily především výrobu ve smyslu její automatizace a masové produkce. Začínající čtvrtá průmyslová revoluce ale bude mít patrně mnohem větší dopad na člověka, jako integrální součásti výrobního procesu. Nebude se týkat jenom průmyslu, ale společnosti jako celku, bude mít velký vliv na trh práce a nové dovednosti pracovníků. Půjde tak i o sociálně citlivé téma. A bude to možná spíš evoluce, než revoluce.
Co se týče konkrétních kroků v přípravě na nástup Průmyslu 4.0, tak Sekce pro vědu, výzkum a inovace (VVI), kterou řídím, připravila zásadní strategické dokumenty pro oblast vědy a výzkumu, ať už jde o Národní politiku VVI pro roky 2016-2020 nebo o Národní strategii pro inteligentní specializaci, tzv. RIS3, kterou nám v minulém roce schválila Evropská komise. A oba tyto strategické materiály téma Průmyslu 4.0 obsahují, stejně jako návrhy opatření a doporučení, jak na očekávané změny reagovat. Dále v srpnu loňského roku schválila vláda Národní iniciativu Průmysl 4.0. A je nutné zmínit také vznik Aliance Společnost 4.0, která si vytkla za cíl co nejefektivnější koordinaci problematiky spojené se čtvrtou průmyslovou revolucí, se zapojením podnikové sféry, sociálních partnerů a zástupců akademické a vědecké obce.
Existují už také konkrétní nástroje finanční podpory vhodné pro Průmysl 4.0. Ať už Operační program Průmysl, inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) nebo programy Technologické agentury EPSILON a BETA. Rovněž některé univerzity již mají studijní programy, které se přímo Průmyslem 4.0 nebo pokročilými výrobními a počítačovými systémy pro 21. století, zabývají.
Z toho je patrné, že tato vláda připravila návrhy konkrétních opatření, které stát musí v blízké době realizovat právě pro to, aby nám ten „vlak neujel“.


V čem vidíte pro Českou republiku a její průmysl rizika pokud jde o nástup digitalizace?


Česká republika je otevřená a proexportní ekonomika, s robustní průmyslovou základnou a průmyslovou výrobou, takže výrazný nástup digitalizace a robotizace bude znamenat pro naše podniky velký tlak. Na druhou stranu je otevřenost ekonomiky také příležitostí a naším cílem musí být podpořit a motivovat podnikovou sféru, aby byla co nejvíce inovativní a uměla se flexibilně přizpůsobit globálním trendům.
Digitalizace přinese také tlak nezaměstnanost a sociální systém. Podle pesimistických odhadů je ohroženo až 50 % pozic, především ve výrobě, zpracovatelském průmyslu, ale i v administrativě. Na druhou stranu budou vytvořeny nové pracovní pozice s jinou skladbou dovedností, které si dnes ještě ani nedokážeme představit. Zaměstnání budou kreativnější a mnohem flexibilnější. A samozřejmě je tu vliv na vzdělávací systém, který by měl umět pružně reagovat na změny, protože na globálním hřišti soupeři nečekají. Digitalizaci vnímám jako nezastavitelný proces a my se na něj musíme připravit, ne se mu bránit. 

KOMPLETNÍ VERZI ROZHOVORU S PAVLEM BĚLOBRÁDKEM SI PŘEČTETE V TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ MAGAZÍNU AUTOMOTIVE ENGINEERING JOURNAL

 

DSCF6017